Štrasburský deníček
Den 1
Dnes jsme se vydali na cestu do Štrasburku autem přes Prahu,
Plzeň, směr Německo, tedy Manheim a Basilej do Francie. Cesta nám trvala o
trochu déle, než tvrdil Google maps (jako obvykle J), ale až na občasné
řidiče, kteří předjíždějí bez zrcátek a pár kolon, byla klidná.
Abychom si trochu odpočali od dálnice, zastavili jsme v Německu
v městečku Sinsheim, kde se hned u dálnice nachází obrovské technické
muzeum plné sportovních a historických aut a především letadel, do kterých
můžete vystoupat po točitých schodištích a z jednoho i sjet po skluzavce
dolů, nezapomenete-li si u turniketů vypůjčit jezdící „koberec“. Nejvíc nás
zaujal místní největší exponát, ruský Tupolev TU 166 typu Concorde. Ten, a jeho
sklápěcí nos, vřele doporučujeme dobře si hlavně zevnitř prohlédnout. Pro Janču však byla o malinko větším zážitkem zmrzlina omočená v horké čokoládě, která na ni rychle ztvrdla :)
Příjezd do Štrasburku (Fr) je nenápadný, přes hraniční most
z městečka Kehl (Německo; Ano, opravdu jsme si řekli „A jsme v kelu“).
První dojem ze Štrasburku je množství lidí na kole, hodně
parků plných lidí a všudy přítomné placené parkování. Osobně mě ale nejvíc
překvapilo, že na semaforu nikdy (nebo jen na nepostřehnutelný zlomek sekundy)
nezasvítí oranžová. Stojíte tedy na červenou a pak je rovnou zelená. Místní si
s tím ale zdá se nelámou hlavu.
Když jsme došli do hotelu Cap Europe (zmíněného v předchozím
příspěvku od Janči), trochu jsme se vyděsili. Jde totiž v podstatě o low cost ubytovnu.
Aspoň že je čistá, 3 dny to přežijeme, ale 2 měsíce bychom nejspíš nezvládli.
Zvědavost nás vyhnala do večerního města a dobře jsme
udělali. Vydali jsme se přes Náměstí republiky, kde jsme obdivovali tradičně
majestátní národní knihovnu a divadlo až na Big Island, tedy centrum města
umístěné na ostrově vytvořeném z říčních ramen Rýnu. Zde jsme nemohli
minout neuvěřitelně velkou Katedrálu Notre Dame (není to překlep, tady je taky)
a okolní úzké uličky poseté restauracemi a obchůdky. Zasedli jsme tedy do
restaurace u katedrály a k mému překvapení se zde německy a někde i anglicky. Celkově mám
dojem, že díky své poloze se tu (pokud samozřejmě neumíte rovnou francouzsky) mnohem lépe domluvíte německy než anglicky.
Unaveni padáme do postele, abychom se ráno vydali prozkoumat
jinou část tohoto krásného města a mohli Vám i tom povědět v dalším příspěvku!
Žádné komentáře:
Okomentovat